Na sobotní slavnostní akci svěcení kostela se velmi zodpovědně a s velkým nasazením pedagogického sboru i samotných žáků připravoval rovněž 2. stupeň naší školy. Pod vedením pedagogů, asistentů a vychovatelů žáci nejen vytvářeli nádherné výtvarné práce, které pak byly vystaveny ve třídách a na chodbách, ale mnohá výtvarná a rukodělná dílka byla také připravena ve stáncích u kostela jako upomínkové předměty pro návštěvníky dlouho očekávané události.
Protože se předpokládalo, že nejen kostel, ale i naši školu navštíví mnoho lidí z blízka i z daleka, byly školní prostory k tomuto účelu připraveny tak, aby si v nich každý návštěvník našel něco zajímavého, příjemného a občerstvujícího. Nejvíce občerstvující byla asi improvizovaná cukrárna, učebna V. třídy, kde si mohli kolemjdoucí za symbolické ceny zakoupit kávu či čaj, spolu se zákuskem vyrobeným žáky a učitelkami. Na interaktivní tabuli v této učebně zároveň probíhal přímý přenos ze slavnostní mše svaté v kostele sv. Martina, přenášený TV Noe. Ten, kdo se do kostela nedostal a měl o slavnostní mši zájem, mohl ji sledovat nerušeně při kávě ze školních lavic, které pro tyto chvíle posloužily jako cukrárenské stolky.
Při této příležitosti, na základě předem zaslané pozvánky, navštívilo naši školu mnoho bývalých učitelů z dob nedávných, dávnějších i dávno minulých. Ti, ale spolu s nimi rovněž bývalí žáci a absolventi, si pak se zájmem prohlíželi expozice historických fotografií a kronik školy, jež byly vystaveny ve třídách. Často s dojetím a nostalgií stáli nad fotografiemi svých bývalých školních kolektivů, poznávali nejen sami sebe, ale i svoje bývalé spolužáky, kantory, kolegy. Do školy však zavítalo také mnoho lidí, kteří přijeli hlavně kvůli svěcení kostela a vůbec netušili, že se pod kostelem nachází tak příjemná a útulná školička, jak často s údivem prohlašovali. Nutno říci, že velká slova chvály z úst návštěvníků byla velkou odměnou všem, kteří se velmi usilovně na tento den připravovali. Těmi obdarovanými jsou především všichni pedagogičtí pracovníci školy, ale hned za nimi pak pracovití žáci, kteří často s velkou vehemencí plnili všechny požadované aktivity, hrabali posekanou trávu, listí, zametali, čistili, přenášeli vše, co bylo potřeba, pomáhali učitelům s výzdobou, s pečením, přeměnili se na prodejce suvenýrů nebo na úhledné a milé hostesky a průvodce školou.
Slova chvály rovněž dopadala na zaměstnance školní jídelny, kteří se v tento den také museli řádně ohánět, aby vynikající řízky, připravené k obědu pro hosty i „domácí“, dostali všichni včas, teplé a se zeleninovou oblohou úhledně vypadající. Chválena byla celá organizace akce, spolupráce s obcí i s farností.
Byl to pro nás nezapomenutelný den.
Mgr. Jana Prokešová