Školní řád

Obsah:

I. Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
A. Práva a povinnosti žáků
B. Práva a povinnosti rodičů

II. Provoz a vnitřní režim školy
A. Docházka do školy
B. Režim činnosti ve škole
C. Výchovná opatření
D. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
E. Režim při akcích mimo školu
F. Zaměstnanci školy

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.
A. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
B. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení
C. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
D. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

VI. Školní stravování

VII. Závěrečná ustanovení
ŠKOLNÍ ŘÁD
Základní školy Markvartice
Jsi žákem ZŠ Markvartice – Malé školy s velkým srdcem. Máš právo využívat všech podmínek školy ke vzdělání. Jsi osobností, která chce být respektována, ale i ty respektuj své spolužáky i učitele. Škola je tvá povinnost a má svůj řád, který musíš dodržovat.
I. Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky

A. Práva a povinnosti žáků
1. Žáci mají právo:
a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,
b) být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
c) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni,
pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je
povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání,
přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání

2. Žáci jsou povinni:
a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b) dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a
bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a školského zařízení vydané v souladu s
právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

B. Práva a povinnosti rodičů
1. Rodiče (zákonní zástupci) mají právo zejména na:
a) svobodnou volbu školy pro své dítě
b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole
c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,
e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14
školského zákona
f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v
záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
g) volit a být voleni do školské rady,
h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka
j) zákonný zástupce má právo se aktivně podílet na dění ve škole, účastnit se různých programů a projektů, navštěvovat jednotlivé hodiny.

2. Rodiče jsou povinni:
a) řídit se školním řádem a respektovat další vnitřní předpisy školy
b) oznámit škole údaje, které jsou důležité pro řádný průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a údaje, které škola vyžaduje na základě dalších právních předpisů
c) průběžně spolupracovat s třídním učitelem a dalšími pracovníky školy a na výzvu se dostavit do školy k projednání závažných skutečností týkajících se vzdělávání a chování žáka
d) zajistit řádnou a pravidelnou docházku do školy
e) v případě žákovy nepřítomnosti zajistit nejpozději do 3 kalendářních dnů jeho řádnou omluvu (doporučujeme tentýž den z důvodu bezpečnosti dítěte) a informovat školu o důvodech nepřítomnosti, omluvenku zapsat do žákovské knížky
II. Provoz a vnitřní režim školy
A. Docházka do školy
1. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel, nebo jiný vyučující může vyžádat
prostřednictvím zákonných zástupců žáka lékařské potvrzení.
Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu
absence ( například rodinná rekreace). Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný učitel, na jeden den uvolňuje třídní učitel, na delší dobu ředitel školy.
Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy.
Neplnění tohoto usnesení je považováno za porušení školního řádu.
Opakované zanedbání školní docházky je posuzováno jako velmi vážné porušování školního řádu.
2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu

B. Režim činnosti ve škole
1. Vyučování začíná v 7.45 hodin.Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto řádu. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.

2. Školní budova 1.stupně se otevírá v 6.00 hodin ráno pro žáky, kteří přichází do školní družiny a uzavírá se v 7.40hod. Školní budova 2.stupně se otevírá v 7,25hod. a uzavírá se v 7,40hod. (žákům je umožněn vstup do budovy o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním). V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dozorů je vyvěšen na chodbě.

3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové, od 5. vyučovací hodiny pak pětiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 55 minut.

4. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená – v šatnách a
ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
Nesplnění tohoto usnesení je porušením školního řádu.

5. Po zazvonění mají žáci připravené pomůcky na vyučování a zůstávají na místech.
Nedodržení tohoto usnesení je považováno za porušení školného řádu.

6. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek
pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním
fyziologickým potřebám žáků (například práce na projektech).

7. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými.

8. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

9. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků při vzdělávání a s ním přímo
souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné
informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

10. Žáci ve třídě dodržují zasedací pořádek a místa svévolně nemění.
Porušení tohoto usnesení je porušováním školního řádu.
První a třetí přestávka slouží k hygienickým potřebám žáků. Velká přestávka je za příznivého
počasí určena k pobytu dětí na školní zahradě.

11. Pokud se do třídy nedostaví na hodinu vyučující, po 5 minutách po zvonění zástupce třídy jde ohlásit jeho nepřítomnost do sborovny nebo ředitelny školy.

12. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických a provozních pracovníků, dodržuje školní řád školy a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.
Neplnění tohoto usnesení je považováno za porušení tohoto řádu.

13. Během vyučování smí žák opustit své místo jen se svolením učitele.
Nedodržení tohoto usnesení je považováno za porušování školního řádu.

14. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen (nevhodný je výstřední účes, nalíčený obličej).

15. Žák se přezouvá z hygienických důvodů do domácí obuvi ( pantofle, sandále, bačkory).
Porušení tohoto usnesení je porušením školního řádu.
Pokud neodkládají žáci své přezůvky do uzamykatelných skříněk nebo uzamykatelné šatny, škola nenese za jejich ztrátu odpovědnost.

16. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.

17. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez
vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.
Neplnění tohoto usnesení je porušením školního řádu.

18. Žáci odpovídají svým chováním za zdraví své i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány
všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů,
distribuce, uchovávání zneužívání, návykových a zdraví škodlivých látek).
Porušení tohoto bodu bude posuzováno jako velmi vážné porušení tohoto řádu.

19. V době vyučování nesmí žák používat spotřební elektroniku (mobilní telefon, fotoaparát, videokameru, MP3, diktafon, aj.). Bude-li toto porušeno, může učitel žákovi
elektroniku odebrat a opět ji vrátit buď na konci hodiny, nebo na konci vyučování, jedná-li se o první přestupek. Při dalším opakování přestupku bude elektronika vydána pouze rodičům.
Telefony jsou během vyučovacích hodin vypnuté a uložené v aktovkách.
Nedodržování tohoto usnesení bude posuzováno za porušení školního řádu. Při opakovaném porušování bude toto považováno za vážné porušení školního řádu.

20. Žákům je zakázáno pořizovat audiovizuální záznamy bez souhlasu.
Nedodržování tohoto usnesení bude posuzováno za vážné porušování školního řádu.

21. Žákovská knížka je prostředkem komunikace mezi zákonnými zástupci a učitelem. Žák ji nosí pravidelně.
Její nenošení, či zapírání je vážným přestupkem a bude posuzováno jako porušování školního řádu, při opakovaném nenošení či zapírání bude považováno za vážné porušování tohoto řádu.
22. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a
bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů odkládá pouze na místa k tomu určená, to znamená pouze do osobních uzamykatelných skříněk, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.

23. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za velmi vážné porušení povinností stanovených školským zákonem a tímto školním řádem

C. Výchovná opatření
Žák naší školy má právo, aby jeho aktivní přístup k životu byl ve škole oceněn. Za příkladné
chování může být oceněn:
– ústní pochvalou učitelů
– písemnou pochvalou učitele nebo ředitelky školy.
– jiným věcným oceněním

Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit tato výchovná opatření:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
O závažnosti porušení řádu rozhoduje pedagogický pracovník. Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy.
Při vážném a velmi vážném porušování školního řádu hodnotí škola chování žáka sníženým
stupněm chování odpovídající klasifikačnímu řádu:
Vážné porušení školního řádu – stupeň 2 (uspokojivé).
Velmi vážné porušení školního řádu – stupeň 3 (neuspokojivé).

D. Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
(zpracováno dle trestního zákona 140/1961 Sb., zákona 37/1989 Sb., o ochraně před
a1koholismem a toxikomanií, Pedagogové proti drogám – dokument MŠMT).
a) Identifikace a ukládání látek.
Zajistí-li pedagog podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku napíše datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí a opatří razítkem školy a uschová do školního trezoru. Poté je nutno bezodkladně vyrozumět policii. Identifikaci provede vždy policie, nikoli zaměstnanec školy či školského zařízení. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky otravy, předá se látka stejným způsobem uložená přivolanému lékaři. (Usnadní to lékařskou intervenci dítěte).

b) Ohrožení zdraví žáka.
V případě ohrožení zdraví žáka v důsledku podezření na požití omamné látky se postupuje tak, jako když žák přijde do školy s horečkou. Dítě jevící příznaky užití omamné látky je odvedeno ze třídy do místnosti, musí být ale zajištěn dohled dospělé osoby, kde zůstane po dobu, než si pro něj přijdou rodiče nebo lékařská služba. Škola kontaktuje bezodkladně rodiče žáka nebo jeho zákonné zástupce o blíže nespecifikovaných zdravotních potížích žáka, rodiče jsou vyzváni k tomu, aby si dítě co nejdříve vyzvedli ze školy, neboť je nutné lékařské vyšetření žáka.

c) Pokud si rodič přijde do školy pro dítě, je seznámen se zdravotními potížemi (např.: zúžené
zornice, návaly horka, potíže s dýcháním.
Po užití stimulačních či kanabinoidních látek (např. zornice rozšířené) škola apeluje na
rodiče, aby s dítětem navštívil lékaře a nabídne možnosti, kde se může poradit o výchovných
postupech. Pedagog odkáže rodiče na odborníky na specializ. pracovištích (PPP, SVP).

d) Pokud si rodič do školy pro dítě nepřijde, škola přehodnotí zdravotní stav žáka a je v
kompetenci školy přivolat lékařskou službu (může jít o předávkování návykovou látkou), rodič je o postupu školy předem informován. Škola vyhotoví zápis průběhu celého případu a stanoví postup, jak zamezí případnému výskytu žáka pod vlivem omamné látky nebo výskytu podezřelé látky ve škole.

e) Ředitel zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení, byl uveden zákaz nošení, držení,
distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy včetně sankcí, které z porušení tohoto
zákazu vyplývají.

f) Proběhne třídní schůzka rodičů, seznámení s účinky a příznaky užití návykových látek dítěte, jak se škola k případu postaví, jak bude pracovat s rizikovou třídou v preventivní oblasti, rodiče jsou vybídnuti ke spolupráci při výskytu sociálně nežádoucího chování, jsou seznámeni s náplní práce a konzultačními hodinami VP, ŠMP. Jsou seznámeni s tím, že dítě pod vlivem návykové látky ve škole porušuje vnitřní řád školy (zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, výchovná opatření). Viz Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14 514/2000-51, Věstník MŠMT sešit 10/2000.

g) Žák, který prokazatelně zneužíval omamnou látku v areálu školy a tím porušil řád školy, bude kázeňsky potrestán dle školního řádu. Škola pozve nejrychlejší cestou rodiče tohoto žáka k jednání se školou. Rodiče jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením řádu školy, návrhem výchovného opatření, který schválila a doporučila pedagogická rada. Škola doporučí rodičům nebo zákonným zástupcům žáka specializovanou pomoc odborníků, škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče, druhý zůstane uložen ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc-monitorování, pravidelné schůzky R + TU, ŠMP, VP. Žáci jsou obecnou formou seznámeni s případem a jsou upozorněni na závažnost držení, přechovávání a užívání návykové látky, a to nejen v areálu školy. Třída, v níž se problém objevil, bude monitorována.

3) V případě podezření, že žák zneužívá návykové látky:
Výchovný poradce, třídní učitel, pověřený pracovník, výchovný pracovník dle svých odborných možností a komunikativních sociálních dovedností povede diskrétní šetření, pohovor s dítětem. Doporučí mu rozhovor s odborníkem, např. přes Linku důvěry, doporučení na odborníky ze zdravotnického zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče. V případě možné nedůvěry ze strany dítěte k pracovníku školy je doporučena  (již při prvním rozhovoru) součinnost odborníků pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, sociálních kurátorů, pracovníků oddělení péče o dítě, nestátního poradenského zařízení, zdravotnického zařízení, kontaktního centra atd. V případě negativní reakce rodičů na sdělení skutečnosti a v případě, že rodiče nezařídí pro žáka další péči, bude uvědomen sociální odbor.  V akutním případě, po průkazném zjištění zneužívání návykových látek ve škole, nebo v případě, že žák je prokazatelně ovlivněn drogou (i alkoholem) v době vyučování ředitel školy nebo pověřený pracovník školy postupuje následovně: Uvědomí rodiče, popřípadě zákonného zástupce a zároveň kontaktuje zdravotnické zařízení. Uvědomí oddělení péče o dítě, oddělení sociální prevence, sociálního odboru OÚ.

E. Režim při akcích mimo školu
1. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:
– lyžařské výcvikové kurzy,
– zájezdy a výlety
Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

2. Součástí výuky je také výuka plavání ve třech ročnících prvního stupně ( 2.- 4. ročník) a lyžařský výcvik v sedmém ročníku. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné potvrzení .

3. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

4. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

F. Zaměstnanci školy
1. Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se
zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka – problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka.
Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Pouze ve výjimečných případech je možná omluva telefonicky, mailem či faxem. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů, třídních katalogů a žákovských knížek, při třídních schůzkách s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách.

2. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Třídní knihu odnáší do sborovny. Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění oken a dveří v kabinetech. Před odchodem z budovy se ve sborovně seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny.

4. Dozory na chodbách se řídí určeným rozvrhem, který je pověšený na viditelném místě. Dozor začíná 20 minut pře začátkem vyučování a končí odchodem žáků. Dozírající učitel je povinen po celou dobu trvání přestávky sledovat dění ve třídách i ostatních prostorách. Dozírající učitel zajišťuje bezpečnost všech žáků, poskytuje jim potřebné informace a chrání klid ostatních učitelů. Dozor v jídelně se řídí vyvěšeným rozpisem, nemůže-li učitel z nějakých důvodů dozor vykonávat, zajistí si náhradu. Podle potřeby je možné zajistit přednost dojíždějícím žákům.

7. Pracovní povinnosti jsou dány pracovním řádem a pracovními náplněmi pro jednotlivé profese. Organizace vyučovacího dne:
Vyučovací hodinazačátek konec
1 7.45 8.30
2 8.40 9.25
3 9.40 10.25
4 10.35 11.20
5 11.30 12.15
6 12.20 13.05
7 13.10 13.55
8 14.00 15.45

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.
Nedodržování tohoto bodu je považováno za porušení školního řádu, při opakovaném porušování za vážné porušení školního řádu.

2. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou.
Nedodržení tohoto bodu je porušením školního řádu.

3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru.

4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

5. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické
bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.
6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob: 7.25 – 7.40 školník; při odchodu žáků domů z budovy ven dozírající pedagogové podle plánu dozorů. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově.

7. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu, používání
ponorných el. vařičů. Není dovoleno ponechávat peníze v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě i v kabinetech, a to i přes noc.

8. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

9. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování žáci odcházejí na oběd a ti, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, přecházejí do školní družiny. V 11.20 přebírá
vychovatelka děti odcházející do školní družiny. Ostatní odcházejí do šaten samostatně. Dozor v šatnách nad odcházejícími žáky a v jídelně vykonává další dozírající pedagog. Žáci se po ukončení vyučování nezdržují v budově.

10. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře, zdrav. pojišťovnu.
Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz
ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dozvěděl první.

11. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru
dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování.

12. Okna se otevírají nebo zatemňují pouze na pokyn vyučujícího, o přestávkách jsou okna
zavřena.

13. Během přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním žáci opouštějí budovu školy. Během této přestávky za ně škola nenese zodpovědnost. V případě nepříznivého počasí mohou se souhlasem vychovatelky tuto dobu přečkat ve školní družině, kde dodržují řád školní družiny. Žáci druhého stupně mohou být v hodině volna v učebně 5. ročníku, kde nad nimi bude dozor.

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů.

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání šaten, tříd.

3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají neustále u sebe nebo při vyučování v aktovce, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.

4. Žáci školy a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená.

5. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.

A. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat
žákovi výpis z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na
základě žádosti zákonného zástupce žáka.
6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí (např. z důvodu dlouhodobé nemoci, absence vyšší než 30%, či z jiných důvodů), určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí (např. z důvodu dlouhodobé nemoci, absence vyšší než 30% či z jiných důvodů), určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo
druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

10. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy, již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

11. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

12. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

13. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

14. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

15. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních
vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

16. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení
žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.

17. Pravidla pro ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

18. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

19. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho
zákonnému zástupci (prokazatelný způsob je zápis do žákovské knížky nebo doporučený dopis).

20. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do
dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

B. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení,
1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný.

4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Při klasifikaci výsledků ve vyuč. předmětech teoretického zaměření se přihlíží k :
a) ucelenosti, přesnosti a trvalosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů
b) kvalitě a rozsahu získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti
c) schopnosti uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
d) kvalitě myšlení, především jeho logice, samostatnosti a tvořivosti
e) aktivitě v přístupu k činnostem, zájmu o ně a vztahu k nim
f) přesnosti, výstižnosti a odborné i jazykové správnosti ústního a písemného projevu
g) kvalitě výsledků činností
h) osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a
praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné
mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi
podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Při klasifikaci v předmětech praktického a výchovného zaměření se přihlíží k:
a) vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
e) kvalitě výsledků činností
f) organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
h) hospodárnému využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
i) obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

5. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a)
d) nehodnocen

6. Žák je hodnocen stupněm:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením,
c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením.

7. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice
povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou
souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu
vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

C. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu
stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a
komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

D. Způsob získávání podkladů pro hodnocení,
1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v
průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2. Zásady hodnocení prospěchu žáka
– uplatňování přiměřené náročnosti
– uplatňování pedagogického taktu vůči žákovi
– potřeba přihlížet k věkovým zvláštnostem
– připustit určitou indispozici
– nutnost opírat se o dominantní kladné vlastnosti
– pochvala a pozitivní hodnocení je nejen odměnou, ale i stimulem k většímu úsilí
– hodnotí se celkové výkony s ohledem požadavků osnov

3. Získávání podkladů pro hodnocení prospěchu žáka
– diagnostické pozorování
– sledování výkonů
– sledování připravenosti na výuku
– různé druhy zkoušek (písemné, grafické, ústní)
– kontrolní písemné práce ( povinné – čtvrtletní pís. práce z M, Čj )
– analýza různých činností
– konzultace s vyučujícími, tř. učiteli, PP poradnou
– rozhovor se samotným žákem
– rozhovor se zákonným zástupcem žáka

4. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je
jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné,
pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

5. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za
každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.
Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto
období.
Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

6. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na
klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a
praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.

7. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

8. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky
dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní
knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

9. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní
zkoušení, písemné…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního
poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli
nebo vedení školy.

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším
pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické
radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé
jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách na
které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín,
poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu
bezprostředně a prokazatelným způsobem.

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které je klasifikace žáka prováděna. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména – neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, – žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, – účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, – učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, – před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. –
prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

19. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

20. Klasifikace chování
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád).
b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným
opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré). Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu
školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému
působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé). Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé). Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného
chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je
jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

21. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním
postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze
postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na
základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy
zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní
práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší
výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

11. Charakteristika klasifikačních stupňů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
známka učivo úroveň myšlení vyjadřování aplikace, řešení píle, zájem
1 bezpečně ovládá pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti výstižné, přesné spolehlivě, uvědoměle, užívá vědomostí, pracuje svědomitě, samostatně, s jistotou aktivní, zájem
2ovládá uvažuje samostatně celkem výstižně užívá vědomostí a dovedností při řešení úkolů, malé ne časté chyby učí se svědomitě
3 v podstatě ovládá menší samostatnost v myšlení nedovede se dost přesně vyjádřit úkoly řeší za pomoci učitele, s pomocí odstraňuje své chyby v učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 ovládá jen částečně, značné mezery ve vědomostech myšlení nesamostatné myšlenky vyjadřuje se značnými potížemi dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává malý zájem o učení, potřebuje pobídky a pomoc
5 neovládá i na návodné otázky odpovídá nesprávně i na návodné otázky odpovídá nesprávně praktické úkoly nedovede splnit ani za pomoci učitele veškerá pomoc a pobízení jsou neúčinné

22. Hodnocení nadaných dětí
1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku, bez
absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
VI. Školní stravování

1. Platba probíhá v hotovosti vedoucí stravovny do konce předchozího měsíce
2. Strávníci se přihlašují osobně nebo telefonicky vedoucí stravovny.
3. Do jídlonosičů se jídlo vydává pouze první den omluvené nepřítomnosti žáka.
4. Organizace výdeje: po čtvrté vyučovací hodině jsou obědvající žáci pod dozorem vychovatelky, po páté a šesté vyučovací hodině je v jídelně stanoven dozor rozpisem.
5. Žáci se řídí pokyny vyučujících i personálu školní kuchyně a dodržují řád školní jídelny. Neukázněný žák může být potrestán zařazením na jiné místo fronty čekajících žáků, za opakované přestupky závažnějšího rázu či nekulturního chování, může být žák vyloučen ze školního stravování.

VII. Závěrečná ustanovení

1. Směrnice nabývá účinnosti dnem : 17.10.2013
2. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád
následujícím způsobem: vyvěšením na chodbě, webových stránkách a ve sborovně školy.
3. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 17.10.2013.
4. Dosavadní školní řád pozbývá platnosti