Začátek listopadu se tradičně nese v duchu duchů. Svoji srdnatost si tak v tomto období mohli vyzkoušet všichni odvážní kluci a holky, kteří přijali nabídku nás, neméně statečných, pedagožek 1.stupně, jež jsme jim nabídly strašidelné nocování ve škole. Okořeněno bylo toto nocování o stezku odvahy, na níž účast byla dobrovolná, ale nikdo z malých nocležníků ji neodmítl. A tak jsme se za svitu pouličních luceren ploužili temnou nocí směrem k místnímu hřbitovu, kde závěrečný úsek před hřbitovní bránou musel projít každý sám (vyjímečně s kamarádem nebo paní učitelkou). Zpátky ve škole nás vítala námi vlastnoručně vyřezaná a vydlabaná strašidla z dýní, večeře od maminek a teploučké spacáky. Bylo to jedním slovem: „Hustýýý!!!“